Oznámení tradiční Kondorská dovolená

Ahoj, takže jako každý rok se chystá týden lítačů a to tentokráte ve Francii a okolí. Odjíždět se bude 1.7. v pátek večer a návrat v neděli 10.7. Letos to bude putovní akce, což znamená, že taky můžeme být každý den na jiném terénu, takže určeno jen pro otrlé. Prosím všechny co mají zájem jet nechť mě kontaktují na novém mailu martin.porkert@i.cz

Plánovaná jsou zatím co vím 3 velká auta : Vlastův Peugeot, Slávovo Ducáto a Jirka má Ducato, které je již plné ( bere rodinu, protože tam bude zůstavat a taky to je jediná vyjimka). Tím chci říci, že letos to není vhodné pro děti a manželky, protože pokud to půjde budeme spát kde zaparkujeme.

Týden Bělohradu vrcholí !!!

Nad celou Evropou je usazená tlaková výše a v OLC jsou hlášeny uctihodné výkony. To nedalo samozřejmě spát veterán klubu Bělohrad, kteří se do toho pořádně obují. Výsledky jsou doufejme nepřekonatelné. Zde je jejich výčet - 1x silně podvrknutý kotník, 1x rentgenovaná záda, naštěstí bez nálezu, ale padák utrpěl materiální škody. Nakonec naprosto bez zranění a jen s jednou šňůrkou, ale s dvou hodinovým vysedáváním a vyčkáváním na hasiče Pepa dovršil smolný týden. Doufám, že Luďa v Anglii nelétal :-)

To jsem zvědav jaká bude reakce

Text převzatý ze serveru LAA:

Problém
20.5.2005 17:00 (Aktuality) Provoz a technika (Koubík Jiří)
Dnešního odpoledne, tedy 20. 5. 2005 omezila služba řízení letového provozu letiště Ruzyně provoz na tomto letišti. Důvodem bylo hlášení o nekontrolovaném provozu padákového kluzáku v řízeném prostoru na jihozápadním okraji Prahy.
Podle hlášení se nezodpovědný pilot padákového kluzáku oranžové barvy (s největší pravděpodobností motorového) pohyboval v nadmořské výšce 3500 - 4000 stop, zatímco v tomto prostoru je povolená maximální výška 1000 stop nad terénem.
Nejen že tento pilot připravil "příjemné" odpoledne spoustě dispečerů, úředníků, aktivistických inspektorů apod., ale zcela jistě zesložitil život normálním a pravidla dodržujícím pilotům.
Tímto mu jménem nás všech "děkuji" a žádám všechny, kdo mohou pomoci tento incident objasnit, aby tak učinili na příslušných místech. Zastávám názor, že za chyby se platí a za chyby někoho jiného bychom neměli a ani neměli být nuceni platit.

S modrou oblohou
Jiří Koubík, ředitel správy LAA ČR

Znění hlášení zde:

KK LKZZUVLP
201339 LKPRZAZP
A/ INCID
B/ NIL
C/ NIL
D/ NIL
E/ 050520 1302 UTC
F/ NIL
G/ LKPR CERNOSICE - CUKRAK
H/ NIL
I/ OZNAMENO PRACOVISTEM VFR FIC, ZE V PROSTORU CERNOSIC LETA NEZNAMY PARAGLIDER ORANZOVE BARVY VE VYSCE 3500 AZ 4000 FT. ZPRAVA POTVRZENA ASI PO 10 MIN. VFR LETEM XXXXX, KTERY LETEL NEDALEKO TOHOTO PROSTORU. KH-2.
J/ NIL
K/ NIL
L/ OMEZEN, POSLEZE ZASTAVEN PROVOZ Z RWY 13 V LKPR A OMEZENO KLESANI LETADEL PRIBLIZUJICICH SE DO LKPR. PROSTREDNICTVIM STANOVISTE SAR POZADANA POLICIE CR O ZJISTENI NARUSITELE.
M/ XXXPODPISXXX - AWS

Ako bolo na Slovensku ?

Na tuto otázku se dá odpovědět, že jedině dobře. (Pivínko, vínečko, slivovička, meruňkovice, klobásky, tataráček a jiné pokouřeníčko... tahle smrtící kombinace proběhla hned první večer.)
Hned po našem příjezdu se totiž začalo lítat :-) sice měli závodníci už z předchozích čtyř dnů ulítlé 1 kolo, ale rozhodně se nedá říci, že by byli přelítaní. Ve čtvrtek se vypsalo krátké kolo (cca 30 km) bokem na vítr, což byla drobná chybka, protože vítr se trošku otočil a v podstatě od 7 km se šlo proti silnému větru, takže na 12 km sedělo skoro celé závodní pole. V každém pádě polítání nad Váhem a Strečnem bylo nádherné.
V pátek ráno po probuzení a procitnutí bylo jasné, že dnes bude skvělý letecký den. Mišo Orolín vymyslel nádhernou dlouhou disciplínu (84 km, přes 1 otočňák). Chtěl jsem startovat těsně před otevřením okna, ale předpolí bylo zastíněné, takže jsem si musel počkat nejdříve než se to nahřeje a pak dát samozřejmě přednost těm co tam byli za body. Celkem bylo na co koukat jednak technika startů ( asi ten pátek třináctého dělal své), ale potom hlavně způsob a technika točení těch nejlepších. Brzy byli pod základnou a nabrali směr a mizeli v dáli. Polovina pole pryč a zbytek vyčkával na startu, neboť začalo přibývat těch co se nechytli a sedli v sedle. Najednou se vítr utišil, což podle mne byl důkaz stoupáku před kopcem, ale do vzduchu se nikdo nehrnul, takže jsem na nic nečekal a hopsnul do toho závodníci nezávodníci. Stoupák tam opravdu byl, ale lovil jsem ho až dole nad Tepličkou hluboko pod Stráníkem a než jsem ho našel, tak jsem měl půlky stažené, že vyhniju . Odměnou mi bylo, že jsem rozpoutal paniku a měl už dost výšky pozorovat šrumec dole. Dobral jsem základnu a hurá na trať se závodními chrty v zádech. Najednou byli přede mnou, ale hluboko pode mnou. Nakonec se ukázalo, že nešlapat speed bylo v tento okamžik lepší, protože pod další základnou jsem byl zase o něco dřív. Ještě bylo zajimavé sledovat jak rozdílnou stopu volili. Prvním krizovým místem se ukázal první a poslední otočňák. Tam skončila skoro polovina borců a to včetně Ondry, který na to, že hned po prvním stoupáku letěl bez varia (baterky) velice zabojoval, protože těch 26 km nebylo rozhodně zadara. Ještě kdyby se naučil odhlašovat, tak už by to byl závodník. "Vyhlídková jízda" začala až u Kubínských Holí, základny 2.700 m a trvala až k Chočským vrchům a k hřebeni Západních Tater. Nabral jsem výšku skočil na hóooodně nasvícený Liptovský Mikuláš, že naberu dokluzovou výšku a prd. Ještě jsem nezažil, že by betonový urbanistický výtvor takhle nedával. Ještě jsem hobloval prdečky na loukách za městem, ale dál než do Liptovského Jánu to nedalo. I tak jsem, ale spokojenej, protože to byl nádherný výlet a ty panoramata. Jediný okamžik kdy jsem se bál, byla až závěrečná cesta svozovým autobusem, kdo zažil pochopí.
Sobota dunělo a odpoledne měla přijít fronta, přišla, ale navečír se dalo ještě zasvahovat, takže omladina toho náležitě využila. Nejlepší výkon předvedla ovšem Týda nejlepší ze všech talentů :-) Večer nezbytný hokej a ráno hurá domů. Kontroly se účastnili Sláva a Batoh

Už jsem zase mobilní

Co se tedy chystá? Reportáž ze závodů Stráník 2005, kde byli starší hoši na kontrole omladiny.

Slovinské čarodějnice - opravdu lítají :-)

účastníci : Míša, Vlasta, Jirka, Jirka, Sláva, Honza, Pavel, Pavel, Batoh

Všichni byli nedočkaví, kdy se udělá ve Slovinsku počasí a ono to začalo vycházet rovnou na čarodějnice. Tím pádem se původní plánovaná velká účast začala redukovat a dalo to jen na dvě velká auta s tím, že pojedeme do Julských Alp na Kobalu a budeme spát v autech. Díky akci slovinců - čarodějnice u Johnsna jsme tam mohli přespat, ale už teď je zcela jasné, že tento oblíbený kemp je pro následující sezónu zabitý ( závora, zákaz vjezdu, projíždějící policie). Po příjezdu ráno bylo jasné, že počasí zcela nedopovídá předpovědím, ale přesto se dalo místně slušně polétat, čehož jsme všichni s chutí využili. Někteří při startu s sebou do vzduchu si chtějí i brát kamení, ale místo do sedačky si ho balí rovnou do vrchlíku. Druhý den hned ráno počasí dávat znát, že dnes by to mohlo vyjít i s rodinným výletem. Pravda po výjezdu na Kobalu, kdy se to vlivem termiky začíná slévat, mnozí horují za urychlený odjezd na Lijak, ale ti nejzkušenější a ti se štěstím, se nedávají zmást a navrhují vytrvat, že se to trhne a bude to bomba. Menší přesuny s pokusem odjet a návrat zpět umožní všem vystartovat v ten nejvhodnější okamžik a jízda začíná. Dostupy něco přes 2 litry pod základnou teplo, prostě pohůdka. Postupně se na Mrzlém vrchu formuje výletní skupina a nabíráme směr hřeben Stolu. Na jeho patě postupně končí oba Jirkové, ale i tak jsou myslím velice spokojení. Zbytek pokračuje s malými odstupy dále. Ze stolu na hřeben Polovniku a kolem Krnu zpět ke Kobale. Tento pěkný výlet absolvovala čtveřice pilotů + jeden kopilot ( Vlasta, Míša, Honza, Pavel, Batoh) Večer samozřejmě patřil mohutným oslavám a diskuzím, kdy stoupáky byly vlastně všude a vyhnít se nedalo a všechno bylo jen o štěstí. Kolem po kopcích zářily fatry Slovinských čarodějnic a já si lehl ven a pozoroval hvězdy, kouřil a pomalu usínal. Ještě mě vzbudil šílený mopedista, který mě málem přejel a v noci potom řev jelenů. Normálně bych řekl, že je říje :-)

Album se Slideshow

V neděli ráno bylo zcela jasné, že dnes to bude zase dobré. A bylo. Skoro bezoblačné, jen občas někde nějaká chmurka a silná termika místy až 9 m/s. Já s Vlastou jsme vyrazili směr Krn a na konec hřebene Polovnik, přestože jsme měli v plánu jet dále po hřebenu Stolu, ale bylo celkem jasné, že dnes na Stolu pšenka nepokvete ( začal sílit západní vítr), takže dynamické rozhodnutí za letu nám dalo zase 60 km návratových, mokro v kalhotách (některým) a úsměv na tvářích všech. Pavel s Jirkou skončili v pastičce v Kobaridu, Jirka se stihnul ještě otočit a doletět zpět. Na přistávačce jsem se dozvěděl, že štěstí některé neopouští, což je správné, jen mu museli pomoci záložákem, poté co začali provozovat nácvik nestandardních režimů nad Kobylí hlavou. Ráno jsme byli ještě zváni na slovinského čuníka, což jsme nemohli odmítnout a zároveň to byla odměna pro Slávu, za organizování záchrany Honzy. Ten skončil jen s odřenýma rukama ze slézání ze stromu a s nějakou tou menší materiální škodou na padáku a záložce. Družba se opravdu povedla a začal jsem mít obavy zda bude někdo schopen řídit, ale poté co jsem viděl slovinské borce skoro nechodící jak neohroženě sedají do aut a chtějí odjet domů, jsem se přestal bát. Naštěstí u startování usnul. Poslední vykoupání v Soči přebalení a těch pár kilometrů domů uteklo jako voda. Povedená akcička a už se těším na další výpadák.

Jen pro zajimavost

Převzato z diskuze na Mageu :
Na stránke www.laa.sk (hneď na vrchu "Prehľad incidentov 2005") si môžete prečítať, čo sa stalo v CTR Bratislava 22.4.2005, 5,5 námornej míle od letiska, v priestore kde každú chvíľu štartuje, pristáva, alebo je na okruhu dopravné lietadlo. K tomu sa dá dodať len toľko, že dotyčný pilot by sa mal prihlásiť. Dostane pokutu, vezmú mu piloťák, svet sa kvôli tomu nezrúti. Keď sa tak nestane, Letecký úrad SR veľmi ľahko v mene kolektívnej viny stúpi na otlak všetkým padáčkárom na Slovensku... Nechápem, načo komu taký prelet bol, do žiadnej súťaže ho nemôže prihlásiť, ani sa ním nikomu nemôže chváliť, pokus o sebevraždu sa dá spáchať aj menej kurióznejším spôsobom a hlavne šetrnejším voči ostatným ľuďom, napríklad tým v lietadle... A to nie je o obojstrannom spojení, či povolení na prelet priestoru. Tam by ho nik oficiálne nepustil... napsal Brokoli

Omezení provozu

Jelikož se už několik týdnů potýkám s problémy okolo publikace fotek - závada je na straně provozovatele služby, tak jsem byl nucen hledat nejméně bolestivé řešení. Využil jsem služeb Bóďovi firmy Fotomorava a zatím budu fotky distribuovat takto. Jejich fotomanažer funguje velmi dobře. Pokud bude mít někdo nějaké slušné fotky není pro mě problém přidat odkaz na patřičné album.

Polétání v dubnu - Kozákov

Od čtvrtka 21.4 se v Čechách udělalo nádherné počasí, které lákalo nezůstat doma a vyrazit na kopec. Vlasta nevydržel.Ve čtvrtek to "bylo" na Zvičině. Prostě klasika 1 z 10. Gratuluji neohroženci a zaroveň dutohlavovi Standovi ke krásnému výkonu. V pátek jsem to nevydržel já, Onan, Standa, Pepa, Skálič, Pavel a nejhezčí ze svozařek Dana a vyrazili jsme na Kozákov. Přijeli jsme však už pozdě, protože to už šlo zprava a nározově. Jen v dáli mizel Ikeráč a Dandy. Nejlepší počasí však připadlo na sobotu. Účast lidiček byla vynikající Vlasta, Anička, Míša, Batoh, Onan, Pavel T., Jirka, Honza,Luďa a jeho suita (snad jsem na nikoho nezapomenul :-)). Po ránu si Anička odlítala své dva první oficiální výškové lety a pak už se čekalo, kdy to začne fungovat . Onan testoval svojí novou kobylku Venuši a bylo vidět, že to je plnokrevník. Termika začala termit, zachycení nebylo jednoduché, ale potom pohoda na palubě. Dostupy přes 2.000 m a strašná kosa. Já se vydal směr Hradec a od bot se mi zaprášilo po 20 km za věznicí Valdice. Ostatní lítali kolem kopce, po velmi rychlém svozu (ještě jednou děkuji) jsme do toho hopsli navečír znovu a nastal vyhlídkový let po blízkém okolí, který mi dal 17 km návratových. Jirka si odlítl k Runcajsovi na véču aby oslavil svůj první přelet :-)) Myslím, že tento den byl příjemným začátkem sezóny a tady najdete pár fotek